Sonet XX. (bezmocná naděje)
Před kostelem stojíc čekám na naději
S bohem pláču v těsném objetí
Že svatí se na mne smějí
Vyvolává ve mne zoufalé dojetí
Vidouc pomoc,že nepřichází
Nečekám,že se odvděčí mi Bůh
Za hříchy, pekelná cesta do nesnází
A pak mi netvrďte, že člověk není vymřelý druh
Pod náhrobkem leží
Ostatky našich těl
Jednou a napořád
To je oč tu běží
Na životě jsi lpěl
Bez chaosu nelze hledat řád
pěkný..
bez chaosu nelze hledat řád - to je pravda