Když jsem malý je pro nás život tou nejkrásnější hrou. Každý bouřka nezkrotně se kupících oblak, taky jednou zkrotne, a v našich očích, i když nám nahání strach je okouzlující. Láska je tou nejpřirozenější věcí. A nejkrásnějším dárkem je maminka. Když jí objímáme kolem krku, rukama za patlanýma od čokolády a ona na tváři vykouzlí usměv, takový jaký umí jen maminky, cítíme se šťastní. A potom…..
Potom vyrosteme a zestárneme a už nikdy se nedovolíme obejmout rodiče, celý zapatlaní, ze strachu, že bychom jim ušpinili ten drahý kabát.
A úplně nakonec : "Every Children grow up expect one."
