
Déšť stéká po tvářích naší Matičky Země,
Tiše se ptá miluje mě či nemiluje mě.
Ví to vítr, slzy mraků
Neb snad slunce z pod oblaků.
Dítě co stále schovává svou tvář.
Třeba myslí na oltář.
Ptáci hvízdají svatebni písně , sotva že se rozední.
Kdepak ty zaručeně nejsou jejich poslední.
Matičku Zemi má si dnes vítr brát .
Děkujeme mnohokrát.
Slzy mraků padají
možná na zemi se potkají.
Mlha závojů zahalí tvou tvář Matičky Země,
Ale co zbude z nás , co zbude ze mně.
Kanály vod a světla cest,
To zbylo z nás , to zbylo z měst.
Málokdo pochopí řeč Matičky Země.
To zbylo z nás, to zbylo ze mně.
To je nádhera....